Jdi na obsah Jdi na menu
 


Posuzování

21. 4. 2016

Srovnání českého bodovacího systému a německého (evropského) systému posuzování holubů.

Český bodovací systém (platný do roku 2014)

Po kratší pozitivní zkušenosti v letech 1926 až 1928 byl zaveden bodovací systém na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, na což byl kvalitně zpracován vzorník J. Čermáka a Ing. F. Župky v roce 1974. Systém se osvědčil, zejména u plemen, kde se věnuje zvýšená pozornost cca osmi a více pozicím (český stavák, moravský pštros, prácheňský káník apod.). Po půlstoletí existence se dá hovořit už i o tradici, která se ujala v sousedním Polsku, Slovensku a v řadě mezinárodních klubů.

Přednosti systému:

  • Každá bodová srážka odpovídá konkrétní pozici na oceňovacím lístku, což umožňuje u speciálních klubů přizpůsobit klubové soutěže šlechtitelským cílům,
  • I pro začátečníka a běžného návštěvníka výstavy je jasně patrná závažnost jednotlivých srážek za vady,
  • Kvalitní holub i se 4 až 5 malými vadami po 1 bodu může obdržet ocenění 95 až 96 bodů a přitom nemusí posuzovatel předstírat, že některé vady „nevidí“

Nevýhody systému:

Není věnována dostatečná pozornost přednostem holuba (pokud nějaké má). Pouhé podtržení pozice nestačí, lze to snadno nahradit vypsáním přednosti do řádku příslušné pozice. Druhý způsob řešení je přidání rubriky „přednosti“ na oceňovací lístek.

 

Evropský systém posuzování

Výhody systému

a) Je zde věnována větší pozornost přednostem holuba. Problém spočívá v tom, že 60 až 80% vystavených holubů na výstavách všech stupňů nemá žádnou přednost. Pak nastupuje „lidová tvořivost“ posuzovatele, takže do kolonky „přednosti“ píše nesmysly např. typu: u bílých holubů „přednost“ barva (a mnohdy i lesk), u bílých holubů plemen, která mají, předepsané tmavé oko napíše „oko“ a podobně.

b) Někteří posuzovatelé si libují, že „E-systém“ je rychlejší a posoudí také sto a více holubů. To může ale vést k tomu, že pořadatelé (hlavně větších výstav) si z úsporných důvodů mohou pozvat méně posuzovatelů. Rychlost je pak na úkor kvality.

 

Nevýhody systému

a) slovní vyjádření vad a „doporučení“ neodpovídají žádné konkrétní bodové srážce. Tento systém vznikal postupně od poloviny devatenáctého století a „berličku“ bodové stupnice 90 až 97 bodů zde přidali až v době zavedení bodového systému u nás.

 

b) Do předostí (které jsou taxativně předepsány pro jednotlivé „bodové“ ohodnocení!) uvádějí posuzovatelé mnohdy 1 až 3 fiktivní přednosti, čímž jen matou vystavovatele i návštěvníky.

c) Potřeba posoudit mnohdy sto a více holubů vede k povrchnosti a určité „šabloně“ jak v přednostech, tak i v „doporučení“. Posuzovatel je nucen se rozhodnout u „doporučení“, které nedostatky tam uvede, a které bude prostě ignorovat.

„E-systém“ vznikal v Německu už okolo roku 1850 a zákonitě nesl sebou všechny „dětské nemoci“ vznikajícího výstavnictví. Později se z toho stala tradice, a jak známo „zvyk má železnou košili“. Také stoupající (desetitisícové!) počty holubů na německých CV nepřály velké modernizaci tohoto systému, a tak největší modernizací bylo přidání nefunkční „berličky“ bodové stupnice 90 až 97 bodů (proč ne třeba 93 až 100 bodů?) v poslední třetině minulého století.

Není také pravda, že „celá Evropa přechází na tento systém“, jak se často tvrdí. Je logické, že velké CV, jako Lipsko, Norimberk Dortmund a podobně se posuzují E-systémem, který je poměrně jednoduchý a rychlý. U specializovaných akcí klubů v Evropě je situace jiná, protože chtějí znát konkrétní důvody srážky a regulovat i šlechtitelské cíle. Proto mnohé mezinárodní kluby posuzují na kombinovaný „česko-polský“ oceňovací lístek (Klub starvických staváků, klub Show-homerů apod.) Stejně jsou posuzovány i velké polské výstavy.

V Chovateli č. 8/2O12 byl článek „Co může nabídnout evropský způsob posuzování holubů“, podepsaný Karlem Jirků, členem komise sboru posuzovatelů, kde píše: „Organizátoři výstav si mohou vybrat způsob posouzení holubů, a to „český“ nebo „evropský“ způsob“. Kdyby to tak bylo ponecháno, tak jsme si všechny tyto trapné spory mohli všichni ušetřit.

Klubu českého staváka nový E-systém naprosto nevyhovuje a budeme nadále usilovat o to, aby si kluby mohly svobodně vybrat podle vůle svých členů. V KCHČS jsou i všechny oblastní pobočky stejného názoru.

Klub chovatelů českých staváků

4/2016